Podle japonské literatury ze 3. století n. l. se zelený čaj zpočátku používal jako elixír k léčbě otoků, horečky a dalších symptomů. Má se za to, že semínka zeleného čaje přivezl do Číny japonský vyslanec během vlády dynastie Tang a následně jej používala šlechta a buddhističtí duchovní jako léčivé tonikum. V r. 1191 japonský zenový buddhistický mnich Eisai přinesl z Číny nový způsob pití zeleného čaje. Nasypal rozemletý čajový prášek do horké vody a rozmíchal jej – jako se to dnes dělá s matchou – a pak jej popíjel spíše jako nápoj, nikoliv jako lék. Popíjení čaje se v Japonsku později rozšířilo z šlechtických kruhů mezi samuraje. Samurajové, vázáni přísahou k ochraně svých pánů, nakonec vytvořili rituál zeleného čaje, který měl vnést klid a harmonii do jejich často bouřlivého života.
Na rozdíl od běžných listů zeleného čaje, které se po vyluhování vyhazují, listy matchy se našlehají s vodou a konzumují se. Pitím čaje matcha dochází ke konzumaci antioxidantů ze zeleného čaje, vitamínů, minerálů a vlákniny ve vyšší koncentraci. Matcha také obsahuje velké množství L-theaninů – jedinečných přírodních aminokyselin, které se vyskytují téměř výlučně v zeleném čaji – a také teofylinu, který má podobné účinky jako kofein. Má se za to, že tyto látky společně pomáhají udržovat vyšší duševní jasnost a energii.
Jelikož matcha je čistý, přírodní, jemně mletý prášek, jeho použití jako ingredience je téměř neomezené. Mezi oblíbené použití patří zmrzlina ze zeleného čaje, gelato, ovocné nápoje, latté a čokolády.
Tři elementy odlišují matchu od běžných práškových zelených čajů:
1. Chuť: Matcha je sladká a jemná, s pouhým náznakem svíravosti. Sladkost je způsobena přirozeně se vyskytujícími L-theaninovými aminokyselinami a rostlinnou vlákninou. Na druhou stranu běžný práškový zelený čaj obvykle postrádá aktivní aminokyseliny, což vede k poměrně nevýrazné a hrubší chuti.
2. Barva: Matcha je smaragdově zelená, zatímco práškový zelený čaj je často žluto-hnědý. Je to proto, že kvalitní matcha se mele na jemný prášek na pomalu se otáčejících žulových mlecích kamenech. Tření je minimální a čajové listy se během tohoto procesu „nepálí“, takže si mohou zachovat chlorofyl. Oproti tomu běžný práškový zelený čaj se často mele na prášek pomocí tlaku vzduchu. Tření způsobené tímto procesem listy „rozvaří“, takže získávají žluto-hnědou barvu.
3. Nutriční profil: Díky vysoké koncentraci L-theaninových aminokyselin dodává matcha většině uživatelů jemnou energetickou „vzpruhu“ trvající 3 až 6 hodin. U práškových zelených čajů je však aminokyselin poměrně méně a nemají stejné vlastnosti.
Čaje mleté na žulových kamenech obsahují nejvyšší koncentraci antioxidantů v porovnání se všemi doposud známými přírodními druhy ovoce a zeleniny. Test kapacity odbourávání volných radikálů (ORAC)1 je vědecky řízený soubor experimentů vyvinutých ministerstvem zemědělství USA (USDA) a Tufts University k posouzení antioxidačních vlastností potravin a nápojů. Výsledek testů ORAC pomáhá standardizovat, kvantifikovat a objektivně srovnávat antioxidační vlastnosti různých potravin a nápojů. Výsledky posledních testů ORAC ukázaly, že jeden gram tradičního zeleného čaje matcha obsahuje 1384 jednotek ORAC. Při srovnání s ovocem a zeleninou, které jsou bohaté na antioxidanty, ale také při porovnání s hlavními superpotravinami tradiční zelený čaj matcha jasně vyniká nad všemi ostatními.
Dvě až tři vrchovaté bambusové lžičky čaje našlehejte s horkou vodou (75 °C) v misce bambusovou metličkou na nefritově zelenou pěnu. Řídká napěněná kaše po chvilce zhoustne nabobtnáním částeček lístků. Čaj matcha obsahuje všechny účinné látky a plný aromatický celek čajového listu.
