Jiná legenda z 13. století hovoří o šejku Omarovi z Jemenu, knězi a lékaři, který byl vyhnán z rodné Mokky pro neshody s panovníkem. Na cestě jihem Arabského poloostrova si náhodně uvařil odvar z bobulí keříčků, nacházejících se v okolí tábořiště. Byl velmi překvapen jeho stimulujícím účinkem. Při své další pouti tento nápoj často podával nemocným a v krátké době se o jeho léčivých schopnostech dozvěděl i vladař. Ten se rozhodl udělit mu milost a vyzval ho k návratu do země. Zde mu byl časem vystavěn i chrám a popíjení kávy se postupně stále více rozšiřovalo i v okolí panovníka.
Takto o rozpoznání a prvním využíváni hovoří legendy. Skutečnou pravlastí kávy je s největší pravděpodobností Etiopie (provincie Kaffa), kde se ještě v současné době nachází divoce rostoucí keře kávovníku (MAPA 1 viz příloha 1). Odtud byl nejspíše přenesen ve 13. a 14. století válečníky při vojenských taženích do Jemenu, kde byl vysazen na terasovitá políčka a dále kultivován.
Pěstování kávy bylo až do konce 18. století převážně výsadou obyvatel Arabského poloostrova a tím i hlavním zdrojem jejich příjmů. Produkce kávy přispěla k rozvoji obchodu, byť na tu dobu s velkými restrikcemi. Vývoz zelených zrn kávy byl pod těžkými tresty zakázán a Arabové záměrně znehodnocovali kávová semena varem, aby nemohlo dojít k vypěstování keřů kávovníku mimo Arábii.
Jako první přivezli větší množství kávy do Evropy benátští obchodníci z Turecka, a to v roce 1615. Zhruba třicet let poté založili v Benátkách první coffee house, čímž byla započata obliba pití kávy v Evropě.
Na počátku 17. století holandští objevitelé tajně vyvezli zelená kávová semena z Jemenu. Ve svých zámořských kolonií (na Ceylonu a v Indii) se pokusili o zavedení pěstování a kultivace kávy. Ke konci sedmnáctého století se pěstování kávy rozšířilo i na Jávu. To způsobilo, že na konci 18. století Holandská Východoevropská společnost vytěsnila arabskou konkurenci na druhé místo a Holandsko se tak stalo producentem kávy číslo jedna ve světě.
Pěstování kávy se s rozvojem objevitelských výprav i nadále tajně šířilo do světa. Roku 1720 tajně převezl Francouz Chevalier Gabriel Mathieu de Clieu první kávovník na ostrov Martinique. Odtamtud se rozmnožil do dnes známých oblastí pěstování kávy, Střední Ameriky a oblasti Karibiku. Angličané a Španělé rozšířili pěstování kávovníku do svých kolonií. V roce 1730 byl jistý poručík Francisco de Melho Palheta vyslán Brazilským panovníkem do Francouzské Guyany za účelem urovnání pohraničního sporu. Jeho tajným posláním však bylo získat a přivézt do Brazílie semena kávovníku. To se mu nakonec lstí, když se vetřel do přízně manželky guvernéra, podařilo. Pěstování kávovníku se v Brazílii tak rozšířilo, že v současné době je jedním ze třech největších světových producentů kávy.
Pití kávy se na rozdíl od jejího pěstování rozšířilo mimo oblast Arabského poloostrova již v 15. století. Ve městech blízkého Orientu vznikaly hojně navštěvované kavárny. V roce 1517 přivezla turecká vojenská výprava kávu z Egypta do Cařihradu. Požívání kávy se v Turecku stalo vášní a odtud se tento zvyk postupně rozšířil i do ostatních evropských zemí. Ačkoli šlo nejdříve o velká přístavní města (Benátky, Marseille, Amsterodam, Londýn, Hamburk), do konce 17. století se podávání kávy v kavárnách výrazně rozšířilo i do vnitrozemí a stalo se běžným téměř ve všech zemích Evropy.
První pražská kavárna byla otevřena roku 1714 pod malostranskou Mosteckou věží a provozoval ji Arab, Georgius Hatalah z Damašku, zvaný Jiří Theodat. V Brně první podávanou kávu nabídl podnik Turka Achmeta. Na konci 19. století bylo kaváren v Praze kolem sedmdesáti a to na Malé Straně a na Novém Městě. Brno však v té době Prahu předčilo počtem více jak sta kaváren v moravské metropoli.
V roce 1820 chemik F. F. Runge poprvé extrahoval z kávových zrn kofein, a tak osvětlil příčinu mimořádných účinků kávového nápoje. První instantní káva vznikla roku 1901, dva roky poté byla vyvinuta rozpustná káva bez kofeinu.
V letech 1930 – 1937 dostala švýcarská společnost Nestlé nabídku, zda by uměla zpracovat nadprodukci brazilské kávy. Nestlé se chopilo příležitosti a po sedmi letech švýcarské laboratoře vedené Maxem Morgenthalerem došly na jaře 1937 k cíli a vyvinuly 100 % kávový instantní prášek.
