Káva se původně pěstovala ve stínu stromů, které poskytovaly zvířatům a hmyzu přirozené prostředí pro jejich výskyt. Tento způsob pěstování kávy bývá nazýván jako tradiční stínová metoda. Velké množství farmářů se rozhodlo změnit jejich produkční metodu a přešli k tzv. kultivaci sluncem, což je metoda založená na pěstování kávy v řadách pod plným žárem sluncem. Takto pěstována káva zraje rychleji kávovníky se vyznačují vyšší výnosností. Na druhou stranu tato metoda pěstování kávy si žádá vyčištění plochy určené pro pěstování kávy od stromů a rovněž klade vysoké požadavky na rozsáhlejší užívání pesticidů a umělých hnojiv.
Při srovnání obou metod pěstování kávy představuje tradiční metoda pomalejší metodu s nižšími výnosy, avšak s vyšší kvalitou. Navíc tradiční stínová metoda je šetrná k životnímu prostředí a slouží jako přirozené prostředí pro mnoho druhů. Odpůrci sluneční metody pěstění kávy zdůrazňují problémy s životním prostředím jako je odlesňování, znečištění umělými hnojivy, likvidace přirozeného prostředí a degradaci půdy a vody. Na druhou stranu sluneční metoda pěstování kávy přináší nesporné ekonomické výhody, což přináší nemalé problémy při rozhodování farmáře mezi oběma metodami pěstování kávy.
Další problémy, které pěstování kávy přináší, je využívání vody. Podle časopisu New Scientist vypěstování kávy pro jeden šálek kávy představuje spotřebu přibližně 140 litrů vody. Výrazný problém to znamená, jelikož káva se obvykle pěstuje v oblastech, pro které je charakteristický nedostatek vody.
