1. Kofein jako přírodní „nakopávač“
Hlavní účinnou látkou v kávě je kofein – přírodní stimulant, který ovlivňuje centrální nervový systém. Blokuje látku zvanou adenosin, která v mozku navozuje pocit únavy, a díky tomu se po kávě cítíme bdělejší a soustředěnější.
Mezi nejčastěji zmiňované pozitivní účinky kofeinu patří:
zlepšení pozornosti a koncentrace,
krátkodobé zvýšení výkonnosti (např. při učení nebo sportu),
snížení subjektivního pocitu únavy.
Právě proto si mnoho lidí dává kávu před náročnou schůzkou, řízením na dlouhou trasu nebo před tréninkem.
2. Káva a mozek: nižší riziko některých onemocnění
Dlouhodobé studie ukazují, že pravidelná konzumace kávy v rozumném množství může souviset se sníženým rizikem některých neurodegenerativních onemocnění, například Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Vliv má zřejmě kombinace kofeinu a dalších bioaktivních látek obsažených v kávových zrnech.
Zajímavý je i vztah mezi kávou a náladou – u lidí, kteří pijí kávu, se v některých studiích objevuje nižší riziko depresí. Důvodem může být jednak samotný kofein, jednak příjemný „sociální“ charakter kávového rituálu.
3. Káva, játra a metabolismus
Káva neobsahuje jen kofein, ale také množství antioxidantů a dalších ochranných látek. Ty mohou přispívat k ochraně jater a celkovému metabolismu. U lidí, kteří pijí několik šálků kávy denně, se dlouhodobě sleduje:
nižší riziko vzniku cirhózy jater a některých jaterních onemocnění,
příznivý vliv na metabolismus cukrů a tuků,
nižší riziko vzniku 2. typu cukrovky u části populace.
Samozřejmě platí, že káva sama o sobě nezachrání nezdravý životní styl – funguje spíše jako jeden z článků celkové skládačky.
4. Káva a srdce: riziko nebo benefit?
Dlouho se věřilo, že káva škodí srdci. Modernější výzkumy však ukazují mnohem vyváženější obraz. U zdravých lidí může mírná až střední konzumace kávy dokonce souviset s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
Je ale potřeba vzít v úvahu individuální rozdíly:
citliví jedinci mohou po kávě pociťovat bušení srdce, nervozitu či nespavost,
u lidí s neléčeným vysokým krevním tlakem může káva krátkodobě tlak zvýšit,
velké množství silné kávy v krátkém čase zatěžuje oběhový systém.
Zdravým dospělým se obvykle doporučuje nepřekračovat cca 3–4 šálky kávy denně, pokud nemají jiné zdravotní omezení a cítí se po kávě dobře.
5. Káva a trávení: pomocník i provokatér
Káva stimuluje trávení, podporuje tvorbu žaludečních šťáv a často pomáhá „nastartovat“ střeva – proto ji mnozí pijí ráno po jídle. Pro některé lidi je to vítaný efekt, u jiných však silnější káva na lačný žaludek může:
dráždit žaludeční sliznici,
zhoršovat pálení žáhy,
vyvolávat pocit „těžkého žaludku“.
Pokud máte citlivý žaludek, je lepší pít kávu spíše po jídle a volit spíše jemnější směsi nebo kávu s nižší aciditou.
6. Pomůže káva s hubnutím?
Kofein zrychluje srdeční činnost a mírně zvyšuje energetický výdej, což se často uvádí v souvislosti s hubnutím. Samotná káva není zázračný spalovač tuků, ale může:
lehce podpořit metabolismus,
potlačit krátkodobě pocit hladu,
podpořit výkon při sportu.
Rozhodující je ovšem forma, ve které kávu pijeme. Černé espresso má minimum kalorií, zatímco velké latte s cukrem, sirupem a šlehačkou se kaloriemi vyrovná dezertu. Chcete-li využít kávu jako pomocníka při redukci váhy, držte se spíše černé kávy nebo kávy s malým množstvím mléka bez cukru.
7. Ne všechny šálky jsou stejné: forma přípravy a doplňky
Zdravotní účinky kávy ovlivňuje nejen množství, ale i způsob přípravy:
Filtrovaná káva (drip, překapávaná) bývá spojována s příznivějšími hodnotami krevních tuků,
nefiltrovaná káva (např. turek, některá moka příprava) může obsahovat více látek (diterpeny), které zvyšují hladinu cholesterolu,
instantní káva má jiné složení a nižší obsah některých bioaktivních látek než kvalitní čerstvě mletá káva.
Velkou roli hrají také přidané ingredience – cukr, sirupy, sladké toppingy a šlehačka. Z nutričně zajímavých doplňků lze zmínit např. skořici nebo kvalitní rostlinná mléka.
8. Kdy si dát na kávu pozor
Přestože je káva pro většinu zdravých lidí bezpečná, existují situace, kdy je vhodné být opatrný:
těhotenství – množství kofeinu by mělo být omezené podle doporučení lékaře,
srdeční arytmie, vysoký tlak – nutná konzultace s odborníkem,
úzkosti a nespavost – večerní káva může výrazně zhoršit usínání,
děti a dospívající – kofein by měl být jen ve velmi omezeném množství.
Také platí, že někteří lidé geneticky kofein odbourávají pomaleji, a proto na ně působí výrazněji. Pokud po kávě cítíte nepříjemné bušení srdce, třes nebo úzkost, je lepší množství snížit.
9. Kolik kávy je „tak akorát“?
Obecná doporučení se obvykle pohybují kolem 3–4 běžných šálků kávy denně (u zdravého dospělého), což odpovídá přibližně 300–400 mg kofeinu. U menších, silně pražených espress může být vhodné držet se při zemi, u slabší filtrované kávy může být množství trochu vyšší.
Důležité je vnímat vlastní tělo:
pokud po kávě spíte dobře, nemáte bušení srdce a cítíte se v pohodě, je vaše množství pravděpodobně v normě,
pokud na sobě pozorujete negativní účinky, zkuste ubrat na množství nebo přejít na bez kofeinu (decaf).
Závěr: káva jako součást zdravého životního stylu
Káva je mnohem víc než jen chutný nápoj – obsahuje stovky bioaktivních látek, antioxidantů a samozřejmě kofein, které mohou mít pozitivní vliv na mozek, játra, metabolismus i celkovou kondici. Zároveň ale platí, že účinky se liší člověk od člověka a že přemíra kávy může způsobit více škody než užitku.
Klíčem je vyváženost: vybrat si kvalitní zrnkovou kávu, pít ji v rozumném množství, nevytvářet z každého šálku kalorickou bombu a poslouchat signály vlastního těla. V takovém případě se z kávy stává nejen příjemný rituál, ale i produkt, který může být zajímavou součástí zdravého životního stylu.
