Za kolébku kávy je považován arabský svět. Ve všech arabských zemích bylo a do dnešní doby stále je podávání kávy znakem pohostinnosti. Tajemství kávy původně Arabové úzkostlivě střežili a měli snahu si je uchovat pouze pro sebe. Káva se ale postupně díky benátským kupcům dostala do centra obchodního dění - Benátek, odtud se brzy rozšířila po celé Evropě. Její nástup neslavil hned triumfální vítězství, káva si svou oblibu získávala postupně a v některých zemích velmi váhavě. V 17. století byla ale káva už natolik oblíbeným nápojem, že se její popíjení přeneslo z domovů na veřejnost a začaly vznikat první kavárny. Káva se stávala známou po celém světě a poptávka po ní byla stále vyšší. Proto se stalo pěstování kávy velmi výhodným obchodním artiklem. V současné době se produkcí kávy zabývá více než padesát států světa.
Kávou jsou nazývána zelená zrnka, která jsou semeny plodu kávovníku. Jde o tropickou dřevinu, která sice roste ještě na některých místech svého původu divoce, ale ve vhodných oblastech tropického pásma, především kolem rovníku jsou kávovníky pěstovány na plantážích. Jejich pěstování se stalo hlavním zdrojem obživy obyvatel zemí z tzv. třetího světa.
Kávovníky dozrávají postupně a tak se stává, že některé kávovníky kvetou drobnými bílými, omamně vonícími kvítky a na jiných se už barví jejich dozrávající plody. Ty připomínají tvarem třešni a mají také podobnou barvu při zrání. Od úplně zelených bobulí, přes žlutou, červenou až do tmavě ruda nebo fialova. Káva se na plantážích sklízí několikrát do roka. Bobule kávovníku se musí sbírat v době optimální zralosti a to je právě tehdy, když plody mají temně červenou barvu.
Kávovníky se pěstují v různých nadmořských výškách a pro jednotlivé druhy kávovníku jsou optimální rozdílné teploty. Některé druhy vyžadují mírnější teploty, jiné dobře snáší až 30 °C. Všechny rostliny ovšem vyžadují dostatek slunce a vláhy. Stromy nebo keře kávovníků začínají plodit po třech letech od vysazení, nejvyšší výnosy poskytují ve stáří pěti až šesti let. Bobule kávovníku se sbírají buď ručně nebo strojově, záleží na velikosti plantáže a také na náročnosti terénu. Sběr plodů je namáhavou prací, kterou celý náročný proces teprve začíná. Bobule se nejprve nechávají usušit a pak se musí odstranit tvrdá slupka z kávových zrn. Odstranění se provádí dvěma způsoby a to buď suchou nebo mokrou metodou.
Mokrá metoda, při níž u kávy proběhne proces fermentace, se používá u kvalitnějších druhů kávy. Mezi ty patří druh kávy pocházející z arabského kávovníku Coffea arabica. Kávová zrna arabiky jsou podlouhlá a tvrdá, obsahují méně kofeinu. Díky tomu má tato káva jemnější, lahodnou chuť, je lehce nakyslá a má příjemné aroma. Svou jemností se odlišuje od druhu Robusta.Ta pochází z kávovníku Coffea canephora. Jedná se o odolnější druh, kávová zrna jsou menší a oválná. Chuť této kávy je drsnější a výraznější, má také mnohem vyšší obsah kofeinu. Její zpracování probíhá bez fermentace a proto je robusta levnější. Používá se do kávových směsí spolu s arabikou, zvýrazňuje její chuť a také snižuje celkovou cenu směsi.
Druh kávy robusta je také vhodný pro výrobu sušené (instantní) kávy.
Zpracování kávových zrn prochází mnoha procesy, od jejich usušení, přes loupání, leštění a třídění až k nejdůležitější fázi a tou je pražení. Kávová zrna před pražením jsou zelená, teprve pražením získávají svou typickou hnědou barvu a vůni. Pražení je uměním, každý druh kávy vyžaduje jinou sílu pražení a zrna se nesmí v žádném případě přepálit a zhořknout. Musí být zachována kvalita a vůně kávy.
Káva se připravuje mnoha způsoby a každý z nich vyžaduje jiný způsob mletí. Nerovnoměrně umletá káva může pokazit chuť i nejkvalitnějších zrn.
Při nákupu je lépe kupovat celá zrna a před přípravou kávy si umlít pouze potřebné množství, protože u mleté kávy platí úměra, že čím déle je káva umletá, tím více se vytrácí její chuť a vůně.
Mletou kávu je nutné uchovávat v utěsněné nádobě, vlhkost kávu znehodnocuje. Důležitý pojem v souvislosti s chutí kávy je její „kyselost“. Charakterizuje stupeň kvality každé kávy a je u ní velmi žádoucí. Bez kyselosti by káva byla chuťově chudá, nevýrazná a plochá.
Káva je dnes vyhledávaným nápojem a jednotlivé země si úspěšně konkurují v její spotřebě.
Například v Německu si káva zpočátku nemohla najít cestu ke svým spotřebitelům a dnes patří Němci mezi největší konzumenty tohoto nápoje.
Pití kávy bylo na přelomu 16. a 17. století považováno v Evropě za společenskou záležitost. V době, kdy na evropském kontinentu začaly vznikat první kavárny, pro arabský svět nebyly kavárny už žádnou novinkou, v jejich kaweh kanes se vedly nejen politické debaty, ale byly i centrem zábavy.
Do Čech se káva dostala v 17. století a zpočátku se pila pouze mezi takzvanou lepší společností. Trvalo poměrně dlouho, než se dostala z měšťanských domů mezi prosté lidi. Káva byla totiž ve svých počátcích považována za vzácný lék na trávicí potíže, byla prodávána pouze v lékárnách a byla poměrně drahá. Teprve později byla vyhledávána pro své povzbuzující účinky a její pití se rozšířilo, přestalo být pouze módní záležitostí.
Káva se stala oblíbeným a vyhledávaným nápojem téměř na celém světě. Je přírodním zdrojem antioxidantů, má podobné účinky jako zelený čaj. Pro svůj obsah kofeinu je vyhledávána jako prostředek povzbuzující mysl, působí proti únavě a při rozumné konzumaci může posilovat přirozenou obranyschopnost buněk v těle. Kofein stimuluje centrální nervovou soustavu a působí pozitivně na výkonnost člověka.
