Instantní káva si získala oblibu možná právě pro svou jednoduchou přípravu a to i za cenu toho, že výsledný nápoj je se zrnkovou kávou nesrovnatelný. Dnes jsou i země, kde se téměř pije jen káva rozpustná – téměř v celé Skandinávii, z které vybočuje Finsko, kde jsou konzumenti velmi nároční a preferují zrnkovou kávu. Ale třeba ve Velké Británii je zastoupení instantní kávy 80 % spotřeby a i u nás v posledních letech její spotřeba stoupá.
Káva se vyrábí sušením vyextrahovaných mletých pražených zrn kávovníku. Silný kávový extrakt se z vysokých teplot (až 100 °C) zprudka zchlazuje na 4 °C. Právě na zchlazení je závislá další kvalita kávy.
Káva se potom suší a to hned dvěma způsoby. Při prvním z nich se silný kávový extrakt rozprašuje pod tlakem na stěny vyhřívaných bubnů a odtud padá usušená v podobě zrnek dolů. Tato metoda je velmi často používána pro svou ekonomickou nenáročnost. Druhým způsobem je vymrazování ve vakuu, vlivem kterého se při nízkých teplotách odpaří veškerá zbytková vlhkost.
Do obchodních sítí se instantní káva dodává ve formě prášku anebo granulí.
V Evropě se k výrobě tohoto druhu kávy používají méně kvalitní zrna robusty (v některých jihoamerických státech se rozpustná káva vyrábí z druhů arabiky, nicméně i přes to je výroba instantní kávy mnohem dražší než kávy zrnkové. To také z důvodu, že na výrobu kilogramu rozpustné kávy je potřeba mnohem více zelených kávových zrn, než na výrobu pražené kávy.
Proto, aby se z instantní kávy stal nápoj alespoň vzdáleně připomínající chuť a vůni kávy, je ho nutno chemicky aromatizovat, protože samotná instantní káva nevoní.
Instantní kávy, které nabízíme my jsou nearomatizované. Takže, někteří zákazníci říkají, že tato instantní káva zvláštně voní.
Na trhu se můžeme setkat i s nepravou instantní kávou – a to v případě, že je k pravému extraktu přimíchá určitý podíl kávovin, jako jsou obilniny, cikorka, prášek z mletých fíků apod. Dle normy je to dovoleno pouze v případě, že je na obalu uvedeno, že se jedná o směs kávového a kávovinového extraktu.
